Jdi na obsah Jdi na menu

Falco v bazénu

7. 4. 2012

                                                                                ***

 Poté jsme se přemístili do hotelového bazénu. Hansi se na mě otočil. Začal si broukat „All you need is love…“ od Beatles a dal mi ruku kolem ramen. Když jsme vstoupili do haly bazénu, neočekávaně mi utekl až téměř k okraji bazénu a tam se rozhodl skočit po hlavě do vody. Vykřikla jsem, když jsem koutkem oka zahlédla uvedenou hloubku bazénu „1,5 m“ a stoupla jsem si na takovou červenou značku. Bylo to hold příliš mělké pro takový manévr.

Ale to už bylo pozdě. Hans byl pod vodou a zmizel pod hladinou. Zavřela jsem oči a modlila se k bohu. O dvě vteřiny později jsem vydechla. Hans se objevil na povrchu. Nakonec si vaz nezlomil. Při bližším pohledu jsem si byla vědoma, že unikl o vlásek katastrofě. Na jeho čele měl zející ránu a voda v jeho bezprostřední blízkosti zčervenala. Bouchnul se o dno bazénu, aniž by se mu stalo vážnější zranění.

„To už jsi se dočista zbláznil, ty šílenče? Podívej se na sebe, krvácíš“ řekla jsem mu. Jen se zasmál, rukou si otřel čelo a podíval se na svou krev rozmazanou na dlaních.

„Nic se nestalo, prosím tě. Jen malá tržná rána.“ Odešel se zakrytou hlavou k umyvadlům, aby si očistil obličej. Stále jsem měla starosti. Třeba utrpěl nějaký šok. Myslela jsem si, že má zlomená žebra, rozbitou lebku nebo něco vážného, ale Hansi vypadal stále euforický a šťastný. Prostě stiskl dva prsty na ránu, než přestala méně krvácet. Přesto jsem byla znepokojena.

„Jsi si jistý, že jsi v pořádku?“

„Samozřejmě, miláčku, je to jen škrábnutí.“

„Musel jsi dost tvrdě spadnout na dno bazénu. Nepůjdeme raději k doktorovi?“

„Já mám natvrdlou hlavu dost. Zeptej se těch týpků v nahrávací společnosti“ objal mne Hans. „Nedělej si žádný starosti, malá Beo,cítím se tak živý, jak jsem dlouho nebyl“

Skepticky jsem se na něj podívala.

„Hele – není to vážný. Pojďme se radši najíst“

 

Tak jsme šli na pokoj a tam se připravovali na večeři do restaurace. Hans vytáhl svůj nejlepší oblek ze skříně.

„Není to moc nóbl pro takovou jedinou restauraci široko daleko?“ zeptala jsem se ho.

„Mě nezajímá žádná restaurace, nýbrž můj doprovod a ten si zaslouží to nejlepší vlákno“

Oblékl se do nejlepšího oblečení, aby mě potěšil. To se mi líbilo.

Během večeře jsem si stále sama sobě kladla otázky o jeho zdravotním stavu. Jeho tržná rána se zmenšila na takový vryp. Moc dobře jsem si dokázala představit, jak ho to musí bolet, ale on své pocity hrál tak, aby neohrozil tento krásný víkend. Zkoušela jsem to s jinou taktikou.

„Nemusíš nic předstírat. Když je ti špatně, řekni to a pojedem k doktorovi.“

„Beo. Nikdy mi nebylo líp. Jaks přišla na to, že mi je zle, prosím tě? Když jsme se my chlapi někde porvali, vracel jsem se domů s ještě horšími zraněními.“

„Tvoje překrásná hlava narazila velkou silou na dno bazénu…“

„To jsi zase vzala kde…?“

„Co to je zas za blbou otázku? Krvácel jsi jako prase.“

„Nepřeháněj! Jsi prostě vyděšená. A už o týhle lapálii nechci už ani slyšet. Užívejme si zbytek večera.“

Radši jsem držela jazyk za zuby. Hansovo jistotu jsem si dycky přála mít. Hans můj ideál silného muže, kterému jsem se strachem a nervozitou naslouchala. Tak jsem se stáhla do sebe a zaměřovala se na dobré jídlo, drahé víno a Hansovo šarmantní přístup. Děkoval mi s flaškou šampaňského, které zdolal sám…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kdo to překládal?

(Josef Falkenflug, 12. 4. 2012 14:18)

Kdopak ti tu bazénovou příhodu přeložil? To mě zajímá ;-)

Re: Kdo to překládal?

(Europa, 12. 4. 2012 15:28)

No já přece :-) Mám to v úvodu "Úsměvný příběh přeložila Europa z nové knihy Falco lebt."

Re: Re: Kdo to překládal?

(Josef Falkenflug, 12. 4. 2012 16:33)

Jo, to jsem viděl, ale myslel jsem, že ti někdo pomáhal. Asi jsem tě podcenil ;-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA