2. kapitola - Není nad saunu se sokolem
Rudolf Buzasi. Můj věrný přítel Buzzi. Jela jsem do jeho baru, učit se o mužích a pít šampaňské. Postupem času jsme byli dobří přátelé. „Beo,jednou se mnou musíš do sauny v Baumgasse“ řekl jednoho dne Buzzi.
To byl podivný návrh. Proč by se zrovna se mnou chtěl někde potit nahý? Ještě než jsem to zjistila, podal vysvětlení.
„Můj přítel Falco půjde taky. Myslel jsem, že byste se mohli více poznat.“
Jo, tak Falco. Viděla jsem ho jen jednou a to před rokem u jednoho vchodu vídeňského klubu. Tam se ke mně otočil a zavlnil svým přívětivým obočím. Další den jsem četla o jeho zasnoubení s přítelkyní Sylvií Wagnerovou. Co to je za blbce, pomyslela jsem si tehdy. Nejdříve se zasnoubí a pak jde chlastat s mladými holkami a koketovat s nimi. Kamarádovi Buzzimu jsem to vysvětlila co nejšetrněji.
,,Na žádného Falca v sauně mě nenalákáš.“ To neměl v úmyslu. „Beo pojď. Bude sranda. Falco je strašně zábavný.“
Trochu jsem se vyšňořila. Za prvý jsem nechtěla bejt žádnej morous a za druhé tam byl také bazén a to by byl pro takové vodní krysy jako já silný argument. Dohodli jsme se na další den.
Buzzi na mě čekal u vchodu, aby mě seznámil se vším, jak to v lázních chodí. To bude obtížné, pomyslela jsem si. Sundat si oblečení, nabalit se do hadru a potit se. Pozorně jsem všem radám naslouchala. Koneckonců to k tomu taky patřilo. Buzzi pán velkolepého obchodního průmyslu, a Bea, nezkušená mladá věc.
Když jsme se zabalili do bílých ručníků a vstoupili do sauny. Setkali jsme se tváří v tvář poprvé.
„Servus“ řekl a potřásl mi rukou. „Já jsem Hansi.“ Tak se tahle ukázala světová hvězda. S křestním jménem místo pseudonymu a potřesu rukou bez políbení. To mě potěšilo. Změnila jsem na něj názor, než jaký jsem měla u toho vchodu vídeňského klubu Take Five.
Hansi, jak jsem od nynějška říkala, mě upozornil na volné místo na lavičce. Posadil se blízko mě a zavřel své oči. Byl klidný a vyrovnaný. Cítila jsem se dobře v přítomnosti toho umělce, který se tu vedle mě potil, ukázal svou lidskou stránku. Spokojeně jsem seděla uprostřed Falca a Buzziho. Přesto, že jsem z páry začínala cítit velkou únavu, cítila jsem se nervózní. Nebyla jsem schopna sedět. Teď, když jsem byla v relaxační sauně a pánové do mé nervozity nechtěli zasáhnout,hledala jsem účinnou strategii v boji proti mé úzkosti a mého zírání. Kolem našich polonahých těl až dolů ke skleněným dveřím přes kantýnu jsem bloumala pohledy. Během toho byli Hans s Buzzim potichu a potili se. Sledovala jsem lidi venku. U baru hrál jeden muž karty. Měl na sobě bílý župan zahalený až ke krku. Do té doby jsem nevěděla, že muž může být sexy i v plyšovém županu, poněvadž vypadal jako z reklamy na tělové mléko,posilovací stoje či mužské parfémy. Svalnatý, blonďatý, modré oči. Hádala jsem mu tak čtyřicet. Na to byl slyšet jeho hluboký hlas zabarvený vibracemi přes skleněné dveře. Šťouchla jsem do Buzziho.
„Co to je za týpka?“ zeptala jsem se a ukázala jsem na toho krasavce u baru.
„Myslíš Balázse? Je to bývalý vodní pólař. Maďar, který žije roky ve Vídni. Můžeme ho jít pozdravit. Já a Hans se s ním známe.“
Chtěla jsem se o tom krásným modrookým chlapovi dozvědět víc, ale najednou náš rozhovor narušil Falco. Ani jsem si nevšimla, že se probudil ze spánku. V tom mi něco zašeptal do ucha.
„Víš, že máš krásné prsty?“ potěšil mne jeho nečekaný kompliment. „Myslíš?“ zeptala jsem se ho. „Samozřejmě. Na tvém chodidle dokážu hezky poznat, že ráda chodíš po špičkách.“ A ukázal ukazováčkem na můj palec až k patě. Šla jsem si dát osvěžující sprchu. Nechtěla jsem být déle s Buzzim a Falcem v sauně. Stále mě to táhlo k baru,kde jsem doufala,že bych se mohla setkat s krásným Balázsem.
„Mládeži, mám žízeň. Napijem se něčeho?“ Falco, kterému jsem se zjevně líbila, se dal do pohybu. Já byla vyčerpána.
„Už nemůžu. Potřebuju tekutiny.“ Falcova odolnost byla tak narušena.
Zabrali jsme tedy jeden stůl, a když Balázs spatřil mé „saunové přátele“ okamžitě si k nám přisedl. Seděla jsem mezi maďarským velikánem a rakouskou Pop-Star. Zatímco Falco sršel vtipy a vyhledával se mnou oční kontakt, Balázs spoléhal hrdě na svůj vzhled. Na jeho maďarském přízvuku bylo něco vlídného, což bylo příjemné napříč Falcovovo už zcela nudnému vystupování. Během toho,jak se mi úspěšný zpěvák stále dvořil, jsem oči jen pro jeho soupeře,který si zachovával důstojnou vzdálenost,takže o to víc atraktivněji působil.
***
Falco zřejmě cítil, že jeho milostný protivník vzal uzdu přímo do rukou.
„Milá Beo,jsem právě uprostřed příprav jednoho mého velkého vystoupení, budu muset odejít. Bylo mi potěšením. Tak na brzkou shledanou!“
Balázs mu přátelsky potřásl rukou, já dostala pusu na tvář. Poté Falco odešel – s cigaretou a sebevědomým úsměvem.
***
Komentáře
Přehled komentářů
Tohle už je stokrát lepší než první kapitola. Konečně Falco! ;-) A taky pobyt v sauně, to já moc rád. Taky bych Beu mohl něco naučit :-D Třeba si v sauně lehnout, to je lepší :-) Pěkně to tam Falco s tím Maďarem prohrál. No, Beo, to je ale drzost! :-D
Re: Super příhoda ze sauny
(Europa, 6. 3. 2013 10:34)No,že se Bea nestydí viď :-D Já bych teda odolala tomu Rakušanovi než Maďarovi,ale to všichni tady víme :-D
Super příhoda ze sauny
(Josef Falkenflug, 26. 9. 2012 14:43)